Svatba nanečisto

Na naši svatbu nanečisto jsme se začali připravovat dávno před jejím termínem. Vybrali jsme snoubence – Nikolu a Petra a rozdělili jsme si i role svědků a rodičů snoubenců. Museli jsme připravit svatební oznámení, se kterým jsme obešli vyučující a pozvali je na náš velký den. Samozřejmě oznámení doputovalo prostřednictvím mailu i rodičům deváťáků.

Ve středu 20. května jsme ráno vyrazili na tovačovskou matriku, aby snoubenci požádali o uzavření sňatku a vyplnili potřebnou dokumentaci.

Tou dobou už jsme samozřejmě pracovali na výzdobě třídy, kterou jsme ve čtvrtek dokončili a moc se nám povedla. Připravili jsme si i větvičky buxusu (krušpánku) s bílými mašličkami pro svatebčany. A Martin Nemrava dokončoval úžasný svatební dort.

V pátek 22. května jsme se ráno sešli ve třídě, ozdobili jsme se svatebními větvičkami, nevěsta dostala krásnou svatební kytici, kterou nám vytvořila paní Večeřová, nachystali jsme dobroty od maminek na svatební stoly a vyrazili jsme po schodech směrem k tělocvičně. Na schodech nám utvořili prvňáčci špalír, kterým jsme prošli až do tělocvičny. Prvňáčci za námi přišli a zazpívali nám připravenou písničku, přednesli básničku a potom si dva odvážní z nich přišli pro nevěstu a ženicha a dovedli je do kruhu, který utvořili a uprostřed kterého měli snoubenci svůj sólový tanec. My jsme prvňáčkům poděkovali a dostali od nás za odměnu lízátko. Také jsme vyhlásili soutěž o to, komu se nejlépe podaří namalovat nevěstu a ženicha. Vítězné obrázky otiskneme v příštím čísle. Bylo to moc pěkné setkání nejmladších a nejstarších žáků naší školy a deváťákům ukápla nejedna slzička. A nebylo to ten den naposledy.

Poté jsme se vydali na zámek. Vystoupali jsme po schodech do obřadní síně, kde naše snoubence se všemi náležitostmi oddal pan Bouchal. Nechybělo ANO, nechyběly prstýnky, nechyběl polibek, blahopřání svatebčanů a ani focení.

Když jsme opouštěli zámek, nezapomněli jsme nechat projít novomanžele uličkou, ve které jsme na ně házeli rýži. A vzápětí se házelo ještě jednou. Tentokrát házela za hlavu nevěsta svoji svatební kytici a vdavekchtivé spolužačky se ji snažily chytit.

Po příchodu do školy se zametal rozbitý talíř, novomanžel přenášel svoji ženu přes práh, společně krájeli dort a také si poprvé jako manželé společně zatančili. Samozřejmě nechyběl ani vtipný svědkův proslov a pak už se jen hodovalo a všichni se příjemně bavili.

Paní vychovatelka Bartošková nám z celého dne natočila krásné video, které jsme umístili na Facebook školy, na stránky školy a rozeslali také rodičům deváťáků. 

Děkujeme SRPŠ, které nám odsouhlasilo v rámci grantu příspěvek ve výši 1000 Kč.

Den jsme si opravdu užili. Deváťáci zvládli skvěle přípravu, průběh akce i úklid po ní. Všichni budeme mít krásnou vzpomínku.

                                                                                                                             p. uč. Marcela Haraštová

A svatba nanečisto ještě jednou, tentokrát slovy Martina Nemravy z 9. A:

Dne 22. května byl, jak jste si někteří již možná povšimli, stvrzen svazek manželský mých dvou spolužáků. Svatba nanečisto, na kterou jsme se všichni horlivě připravovali, je skoro až taková školní tradice. Každá devátá třída ji má pochopitelně jinou, avšak ta naše byla, jak už to tak my máme ve zvyku, opravdu úžasná, téměř nepřekonatelná. Zapříčinilo to hned několik věcí. Jednak jsme si dali velkou práci s výzdobou a díky úžasně vyhlížejícím oznámením se na nás přišlo podívat také mnoho lidí, včetně našich bývalých učitelů, jakými jsou kupříkladu paní učitelka Veselá, díky které byla naše svatba i následující hostina hned… veselejší, nebo také pan učitel Koláček, který si s námi poté na hostině také zahrál na kytaru a zanotoval několik písní, jež jsem s ním zpívali na jeho hodinách hudební výchovy. Ještě však před zmiňovanou hostinou musel být samozřejmě svatební obřad, jež se konal v zámku ve vídeňském křídle. Přítomni jsme byli samozřejmě my, pozvaní hosté, převážně to byli učitelé, naše paní učitelka třídní, paní matrikářka a pan oddávající, kterým nám byl pan Leon Bouchal. Po přečtení slibů a předání prstenů samozřejmě následovala mužskoženská interakce v podobě polibku. Poté jsme po nově vzniklých manželích házeli rýži a nevěsta coby pomstu házela po spolužačkách kytkou. No naštěstí to nebyl kaktus… Ze zámku jsme již šli do školy, kde ještě paní učitelka třídní bohužel „rozflákala“ talíř, takže to pak novomanželé museli uklízet. Jenže nevěsta se chudinka při sklízení střepstva trochu unavila, takže ji poté ženich musel přenést přes prach… Práh. Pardon. Prach už přeci zametli s těmi střepy. Pak už nastalo veliké odhalení úžasné vyhlížejícího svatebního dortu, který k možnému překvapení mnohých z vás nedělal nikdo jiný nežli já. Pak už jen manželé uskutečnili novomanželský tanec a už jsme jen hodovali a hodovali, a pak se jen přejídali a přejídali, a pak už jsme nic jíst ani nemohli. Sám za sebe mohu říci, že to byla svatba velmi vydařená a nezbývá mi nic jiného než mým nesvobodným spolužákům popřát mnoho krásných chvil.

Video z akce

Fotky z akce